Byl praotec Čech vrah? S kým jsou Češi příbuzní

Legendu o praotci Čechovi a o tom, jak vylezl na horu Říp, zná každé malé dítě. Jak to ale bylo doopravdy, kde se Češi vzali?

O příchodu Čechů neexistují žádné písemné doklady. Nejstarší je ale až Kosmova kronika z roku 1125. Ta zmiňuje, že si nově příchozí zřídili sídla mezi Ohří a Vltavou v okolí hory Říp. Protože se jedná o latinsky psané dílo, praotec Čech se jmenuje Boemus a země je nazvaná po něm Bohemia.

Další zpráva je z Dalimilovy kroniky napsané kolem roku 1310. Ta se stala základem Starých pověstí českých tak, jak je známe. Je zde napsáno – a o tom se už v českých legendách tolik nemluví – že Češi přišli z Charvátska (dnešní východní Chorvatsko?), protože se tam jejich předák Čech dopustil nějaké vraždy.

V Dalimilově kronice také Čech vystoupí na horu Říp a po návratu oznámí ostatním, že našel zaslíbenou zemi.

Začátek je v 6. století

Dějepisci a archeologové se dnes domnívají, že první Slované dorazili k Řípu kolem roku 530. Část přišla z východního Polska a přes severní Moravu a Českomoravskou vrchovinu do Polabí.

Druhá skupina dorazila na začátku 7. století z Karpatské kotliny přes jižní Moravu. Podle legendy přišli Slované do opuštěné země. To ale nebyla pravda, v té době žili v Čechách a na Moravě ještě příslušníci germánských kmenů.

Osídlení však nebylo příliš husté a nově příchozí se zřejmě nesetkali s vážnějším vojenským odporem.

Kde se vzal Sámo?

Důvěryhodnější informace máme o Sámově říši z počátku 7. století. V této době už v Čechách a na Moravě i v okolních zemích žilo slovanské obyvatelstvo. Avšak v nížině, jejíž většinu dnes zaujímá Maďarsko, se tehdy usadili kočovné kmeny turkotatarských Avarů.

Slované na území Čech a Moravy byli bojovným Avarům nějak podřízeni, pravděpodobně však spíše jako slabší partneři než přímo jako poddaní. Pak se ale vynořuje záhadný Sámo, údajně francký kupec, který Slovany žijící západně od Maďarska sjednocuje, kolem roku 623 poráží Avary a zakládá kmenovou říši Slovanů.

Kde Sámova říše přesně ležela, nevíme. Snad bylo její centrum na jihovýchodní Moravě a v severovýchodním Rakousku. Ve slovenských dějepisech se můžeme dočíst, že Sámova říše byla prvním slovenským státem s centrem v Bratislavě nebo v Nitře.

Záhadný Wogastiburg

V roce 631 potom Sámo porazil i samotné Franky, největší vojenskou sílu v Evropě v bitvě u Wegastiburgu. O místy bitvy nevíme prakticky nic. Odborníci bájný Wogastigurg hledali a umisťovali na území dnešního Německa, Polska, Rakouska, Čech nebo i Slovenska.

Dnes se zdá, že by to mohl být kopec Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách. Ať už byl Wogastiburg kdekoliv, Slované u něho Franky na hlavu porazili. Sámo pak celkem spokojeně žil a vládnul.

Měl 12 manželek, 22 synů a 15 dcer. Po jeho smrti v roce 659 se říše rozpadla. Tolik tedy nejstarší historie, jak ale původní Slované vypadali? Jediné svědectví, které máme, hovoří o tom, že byli vysocí a silní, s pletí nepříliš bílou a vlasy ani černými, ani světlými, ale rusými. Tedy hnědo-rezavými.

Co říkají geny

Dnes nám původ moderních Čechů pomáhají objasňovat výzkumy genů. Takže víme, že se v Česku vyskytuje u 34% mužů „slovanská“ haploskupina R1a, která je obvyklá u východoevropanů a zasahuje až do Indie.

Překvapivé je, že ještě více Čechů (necelých 36%) má západoevropskou skupinu R1b. Tato mutace se nejvíce vyskytuje v Anglii, Španělsku, nebo Francii. Znamená to, že jsme ze třetiny potomci Slovanů a z více než třetiny potomky Germánů?

Tak jednoduché to být nemusí. Zmíněný výzkum je dělaný pouze na mužích. Vědci zkoumali mutace na pohlavním chromozomu Y, které samozřejmě u žen nejsou.

Ženy to mají jinak

U ženských linií se zase pro výzkum využívá takzvaná mitochondriální DNA (mDNA). Ta se dědí pouze po mateřské linii. Znamená to, že vaše mDNA je stejná jako u vaší matky, její matky a tak dál a dál proti proudu času.

Pokud jste děvče, svou mDNA opět předáte potomkům. Pokud jste ale muž, vaše linie mDNA u vás končí, vaše děti budou mít mDNA stejnou jako jejich matka. Háček je v tom, že při výzkumu mDNA, který byl dělán po celé Evropě se ukázalo, že většina Evropanů (a tedy i my), má tyto geny snad ještě z dob lovců mamutů.

Bude to tím, že když se v dávných dobách stěhovaly národy, většina lidí v pohybu byli muži. Část žen neodešla z domovů, další zemřely na cestě. Když pak nově příchozí došli do „země zaslíbené“ většinou je čekal střet s místním obyvatelstvem.

Zatímco domorodí muži často padli, ženy obvykle přežili a staly se družkami vítězů. Proto nám ženské a mužské rodové linie občas ukazují každá něco jiného.

Keltská nemoc

Tomu, že jako Češi máme blízko obyvatelům západu Evropy, napovídá ještě jedna genetická zvláštnost, i když jde o věc, o kterou nikdo nestojí. Vyskytuje se totiž u nás poměrně často mutace, která způsobuje vážnou nemoc cystickou fibrózu.

Podobně se tato mutace nalézá v Rakousku a v keltských oblastech: Walesu, Skotsku, Irsku a Bretani. Lze proto s jistotou říci, že v našich tělech kolují i geny starých Keltů. Kdo tedy jsou Češi a jak se sem naši předkové dostali?

Modení věda ukazuje, že lidé žijící v Česku mají podobnou měrou předky slovanské a germánské, s nezanedbatelnou příměsí krve keltské. A to samozřejmě nehovoříme o nejrůznějších pozdějších návštěvnících, kteří u nás zanechali potomstvo.

Co je to strdí?

Pokud jste četli Staré pověsti české, možná vám v hlavě utkvěla věta praotce Čecha: „Vidím zemi zaslíbenou, mlékem a strdím zaslíbenou.“ Všechno by bylo celkem jasné, ale co znamená slovo strdí?

Není to nic záhadného, strdí bylo ve staré češtině slovo pro medové plastve. Celé spojení je přejaté ze starších vydání bible, kde se takto označovala úrodná krajina (tedy s dobytkem i kvetoucími plodinami). Nově se už místo strdí používá pro nás přece jen srozumitelnější slovo med.

Nejstarší české dějiny

476 – Konec Západořímské říše. Germánský vůdce Odoaker sesadil císaře Romula Augusta.

530 – První Slované se usazují pod Řípem v Polabí

623 – Slované pod vedením Sáma porážejí Avary, vzniká první slovanský státní útvar Sámova říše

631 – V bitvě u Wogastiburgu Slované porážejí Franky vedené králem Dagobertem. Sámova říše se upevňuje.

659 – Sámo umírá a jeho říše se rozpadá

830 – Na trůn nastupuje Mojmír I., zakladatel Velkomoravské říše

907 – Umírá Mojmír II., poslední vládce Velké Moravy

1125 – Kronikář Kosmas popisuje nejstarší české dějiny v latinsky psané České kronice

1310 – Vzniká staročesky psaná Dalimilova kronika, která sloužila jako podklad pro Staré pověsti české

Byli staří Čechové na útěku?

V srbském jazyku jest země, jiež Charvátci jest jmě. V tej zemi bieše lech, jemuž jmě bieše Čech. Ten mužobojstva sě dočini, pro něž svú zemi provini.

(Staročeská kronika tak řečeného Dalimila – kolem roku 1310)

Kdybyste starobylé Dalimilově češtině úplně nerozuměli, tady je hrubý překlad: Tam, kde žijí Srbové, je země, která se jmenuje Charvátsko. V té zemi byl lech (vladyka), jehož jméno bylo Čech. Ten se dopustil vraždy, čímž uvrhl svou zemi (myšleno lidi) do nebezpečí.

Verše pak pokračují dále: Čech měl šest bratrů, z nichž pocházela jeho moc a mnoho čeledi. Jedné noci se rozhodli, že z Charvátské země odejdou. Šli lesem, nesli své děti, až přišli k velikému pralesu. Jeho družina začala bědovat a Čech jim řekl: „Lituji, že jste kvůli mně dostali do této bídy a musíte kvůli mně žít v hustých lesích.“ A řekl jim: „Vylezeme na tuto horu, děti a dobytek si odpočinou...“