FRGÁLE, (NE)POVEDENÉ KOLÁČE

Když se řekne Zlínský kraj, představíme si baťovky, skanzeny, Beskydy nebo Velké Karlovice. Vedle těchto skvostů zde prosluly i valašské frgále.

Tato gastronomická lahůdka se v moravských končinách peče už přes 200 let. Jde o velké koláče, kterým lidé na Valašsku říkají také vdolek, pecák, nebo lopaťák. Dodnes se prodávají na všech svátečních trzích či jarmarcích, naraíte na ně skoro v každém místním pekařství, ale třeba i v hospodě.

Když se koláče začaly v 19. století péct, frgále jim tenkrát rozhodně neříkali. V dřívejších dobách totiž značily nepovedený vdolek. Jakmile se při pečení koláčů těsto připálilo nebo nevyskočilo, tak hospodyně prohlásila: „To jsem dneska upekla frgál.“ Toto označení už ale koláči zůstalo.

Sváteční dobrota

Dnes si s touto lahůdkou může život osladit prakticky každý, ale dříve to tak nebylo. Hospodyňky zadělávaly na těsto jen o Velikonocích, Vánocích, svatbách či v neděli. Nejčastěji se pekly především frgále hruškové, protože na Valašsku byl ohrušek nadmíru, a protože lidé byli chudí, mohl si náplň sbírat na zahradě.

Valašské frgále ale chutnají skvěle i s povidly, mákem, meruňkami, tvarohem nebo borůvkami. Náplní je celá řada, právě tato vrstva dělá frgál frgálem, a proto si správný pekař nikdy nenechá nahlížet pod ruku.

Recept si předávají v rodinách z generace na generaci s tím, že každý má jiný poměr surovin, takže všude chutná jinak.

Valašská cennost

S prodejem koláčů začal na Valašsku v roce 1990 Cyril Grygar. Frgále vyráběl a prodával přímo z malé pekárny ve svém domku. Nejprve k němu pro voňavé sladkosti chodili pouze sousedé. Poté ale frgále začaly lákat čím dál více mlsounů, a tak vzniklo Cyrilovo pekařství.

Jeho frgále si tenkrát oblíbil i Tomáš Baťa ml. a objevili se i na výstavě Expo 2000 v Hannoveru. Kromě správného množství přísad má na chuť frgálů vliv i to, jakým způsobem se vyrábějí. Ani dnes nenajdete v Cyrilově pekařství mnoho technikých vymožeností, každý koláč totiž pekaři a pekařky vyrobí ručně – stejně jako před 200 lety.

Frgále se pekly v kamenné peci, kam se vešly 1 – 2 koláče, dnes je rozdíl pouze ve velikosti pece a počtu upečených vdolků. Pokud jste dostali na frgále chuť, nezbývá vám nic jiného, než si zajet na Valašsko, anebo si tuto sladkou pochoutku udělat doma.

Frgálové zajímavosti

První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826. Výroba těchto tradičních koláčů je chráněna ochrannou známkou a stala se synonymem pro oblíbený valašský produkt, na který nedají místní obyvatelé dopustit.

Frgále z Cyrilova pekařství byly vyhlášeny Perlou Zlínska jako nejlepší výrobek Zlínského kraje.

Na koláčích si pochutnávali naši vládní činitelé vč. bývalého prezidenta Václava Havla.

V mnoha případech se frgále používali k prezentaci valašského regionu a to i v zahraničí.

Narozdíl od koláčů má frgál obvykle průměr kolem 30 cm, je vyroben z kynutého těsta a posypán sladkou drobenkou.

Dříve se také pekly slané druhy s náplní z kysaného zelí nebo řepy, které se už v současnosti příliš nevyskytují.